Tabook
Tabook
vypravěčství / vnitřní proudy / vřelost / plebejství / jazyk ulice / art brut / brak

Zahraniční hosté

Andrea Dezsö

Andrea Dezsöhttp://
Andrea Dezső (1968, Satu Mare) je umělkyně a ilustrátorka.
Narodila se v Ceauşescově Rumunsku, roku 1996 absolvovala
Moholy-Nagy Művészeti Egyetem v Budapešti. Pracuje v různých
médiích, jako je kresba, malba, výšivka, vystřihování, animace,
socha, site-specifi c instalace atd. Vytváří autorské knihy. Její
mosaika Community Garden zdobí jednu ze stanic newyorského
metra, plastika je v Bensonhurstu v Brooklynu, šest mosaik
vytvořila roku 2014 pro CUNY BMCC Fiterman Hall na dolním
Manhattanu. Učí na Hampshire College v Amherstu,
Massachussetts.

Artforum Košice

Blexbolex

Blexbolexhttp://

Blexbolex

 

*1996 ve Francii
Blexbolex, vlastním jménem Bernard Granger, je ilustrátor a autor komiksových knih.
Studoval na École des Beaux Arts v Angouleme, žije a pracuje v Paříži v Berlíně a v Lipsku.
Ve své práci, která je inspirována meziválečným designem, propojuje staré tiskařské metody s novými formami a technikami. Vytváří tak zcela osobitý a charakteristický styl, který vtisknul domnoha knih pro děti i dospělé.

Album lidí bylo v roce 2009 oceněno na veletrhu v Lipsku cenou Nejkrásnější kniha světa. 
Cenu německých knihkupců získala v roce 2010 jeho zatím poslední autorská kniha Sezony (Saisons).

Delphine la Sardine

Delphine la Sardinehttp://
Delphine La Sardine je název malého knihkupectví, které
provozuje Sardinka v 18. pařížském obvodu. DLS nabízí pestrou
škálu knih s vlastním názorem vybraných knih pro děti. Od
experimentálních, prostorových skorohraček až po podivné
komiksy a rozmanité vykopávky.

Dwie Siostry

Gérard Lo Monaco

Gérard Lo Monacohttp://
Gérard Lo Monaco (1948, Buenos Aires) je francouzský
vydavatel, nakladatel, editor, architekt papírových modelů
a výtvarník. Pracoval jako poslíček v nakladatelství Presses
universitaires de France, kde se vyučil sazečem. V šedesátých
letech pracoval jako úpravce knih pro nakladatelství Tchou,
měl rybí restauraci ve starých Halách, působil v aktivistické
divadelní skupině 28, rue Dunois, byl malířem kulis v Opéra de
Paris a Théâtre Chaillot, dále pracoval v nakladatelství
Jeana-Jacquesa Pauverta, u Ballanda, pro Delpira aj. Byl
uměleckým ředitelem Syrosu, nakladatelství francouzské
socialistické strany, pro které upravil edici Souris noir.
V nakladatelství Albin Michel vedl v 90. letech oddělení
dětské knihy. Kvůli nesouhlasu s vydavatelskou politikou
odtud odešel a společně se Sophií Giraudovou vytvořil ve
fi rmě Naïve odnož Naïve Livres. Po odchodu z Naïve v roce
2008 se podílel s Giraudovou na vzniku nakladatelství
Hélium. Jeho grafi cké studio se jmenuje Les Associés Réunis.

German Lukomnikov

Kitty Crowther

Kitty Crowtherhttp://
Kitty Crowther (1970, Brusel) je napůl Švédka, napůl Angličanka.
Studovala na školách Académie des Beaux-Arts a Institut Saint-Luc v Bruselu.
Debutovala v roce 1994 knihou Mon royaume (Mé království).
Je držitelkou mnoha cen, z nichž nejvýznamnější je Cena Astrid Lindgren, kterou získala v roce 2010. Své knihy ilustruje i píše, vytváří je většinou přímo do sešitů, aby měla lepší představu o zážitku čtenáře, dokončuje je na prosvětlovacím stole. Mezi její první inspirace patří Tove Jansson a Frances Hodgson Burnett. Žije v Blanmontu.
V posledních deseti letech vytvořila (napsala a nakreslila) nebo jen ilustrovala tyto knihy:
Le Grand Désordre, Seuil, 2005; Alors?, L’École des loisirs, 2006; Les Contes de l’armoire (A. Mosonyi), L’École des loisirs, 2006; Les Contes du magasins (A. Mosonyi), L’École des loisirs, 2006; Poka & Mine. Au musée, L’École des loisirs, 2007; Poka & Mine. Au cinéma, L’École des loisirs, 2007; Poka &Mine. Au fond du jardin, L’École des loisirs, 2007; Un nuage dans le ventre (G. Abier), Actes Sud Junior, 2007; Dans moi (A. Cousseau), MeMo, 2007; Annie du lac, L’École des loisirs, 2009; Le petit homme et Dieu, L’École des loisirs, 2010; Poka & Mine. Le football, L’École des Loisirs, 2010; Lutin Veille (A. Lindgren), L’École des Loisirs, 2012; Poka & Mine. À la Pêche, L’École des Loisirs, 2013; Mère Méduse, Pastel-L’École des loisirs, 2014; Poka & Mine. Un Cadeau pour Grand-mère, L’École des Loisirs, 2016; La chanson du temps, Editions Leopold, 2016.

Marina Cedro

Máša Gessenová

Máša Gessenováhttp://
Máša Gessenová (1967),
rusko-americká novinářka

Róbert Kiss Szemán

Róbert Kiss Szemán http://

Róbert Kiss Szemán (1962)

Literární historik a kulturní diplomat, který spoluzakládal obor slovakistiky na FF Katolické univerzity Pétera Pázmánye. V letech 1989-2000 byl redaktorem katolického časopisu Vigilia. V letech 2000-2005 byl ředitelem Maďarského kulturního střediska v Praze a v letech 2011-2016 (do července) ředitelem Maďarského institutu Praha. Jeho vědecká činnost se soustřeďuje na literární komparatistiku středoevropského prostoru, dějiny filozofického myšlení a kulturní dějiny středoevropských národních hnutí, především dílo Jána Kollára. Zabývá se také českou, slovenskou a maďarskou katolickou literaturou 20. století v evropském kontextu. 

Sakra Buraja

Stefanie Schilling

Stefanie Schilling http://
Stefanie Schilling (1974, Ilmenau) je grafička. Vystudovala
Hochschule für Grafi k und Buchkunst (Vysoká škola grafi ky
a knižní kultury, HGB) v Lipsku u V. Pfüllera a po absolvování
u něj do roku 2001 dále působila. V současné době se věnuje
dřevorytu a vystřihování. Učí na Hochschule für Buchkunst a je
členkou Deutsches Scherenschnittvereins (Spolek německých
vystřihovačů). Žije v Lipsku. Vytvořila nebo ilustrovala např. knihy
Bajuschka, vlastním nákladem, 2010, Mein Herz is wie ne Pralinee,
Institut für Buchkunst, Leipzig 1997; Guten Tag, Knochenmann, Leipzig
1998; Der kleine Häwelmann (T. Storm) Leipzig 2001;, Sentenzen
(J. W. v. Goethe) Bund Deutscher Buchkünstler, Leipzig 2001;
Der letzte Ritt von Billy the Kid (M. Ondaatje) (Das Tolle Heft 24)
2004.
 

Živé kvety

Domácí hosté

Alena Machoninová

Alžběta Stančáková

Alžběta Stančákováhttp://

Alžběta Stančáková (1992), básnířka. V roce 2014 vydala básnický debut Co s tím, za který získala Cenu Jiřího Ortena. Je členkou redakce časopisu Psí víno.

Alžběta Zemanová

Anežka Šimková

Anna Kocmanová

Anna Kocmanováhttp://

Anna Kocmanová (1985), výtvarnice, knihařka. Za svou absolventskou práci – bibliofilii Odysseia – získala Cenu děkana fakulty za vynikající diplomovou práci. Vydala knihu Rukověť malého frotážisty (2016).

Banana Split

Bára Látalová

Básník Ticho

Básník Tichohttp://

Básník Ticho (1973), básník, výtvarník, performer. Od roku 1997 vytváří experimentální a konceptuální „noviny poezie“ Noc. Je redaktorem časopisu Babylon. V roce 2004 napsal pro divadelní soubor Ježek a Čížek hru Pekarolla aneb divnohra. Vydal prózy Artcore (2003), Růže pro Miladu (2004), Obchodník s nocí, narcis a netopýr (2011) a poezie Básník Ticho (2000), Pramínek bajtů (2006), Malá kniha Noci (2012), Play off (2015).

Dagmar Urbánková

Dagmar Urbánkováhttp://

Dagmar Urbánková (1972), básnířka, prozaička, výtvarnice. Kmenová autorka nakladatelství Baobab. Vydala knihy pro děti Byl jeden dům (2004),), Chlebová Lhota (2010), Cirkus ulice (2012), Maškary (2016) aj. Je autorkou básnických sbírek Fjertoch si vyšiju (2007), Ta hlava větru vypadá jako pes (2009), Otec seče trávu (2013), Už měkoně vyvádějí (2016).  

DJ Mushroom

Dj Reverend

Eva Volfová

Eva Volfováhttp://

Eva Volfová

 

Narodila se v Teplicích 1979. Studovala v Praze. Nyní žije s rodinou naTáborsku,má čtyři děti. Věnuje se kresbě, tištěné grafice, koláži, textilníkoláži,vyšívání a kombinovaným technikám. Pořádá výtvarné dílny pro děti.

Fylosofy jam

Hana Puchová

Hana Voříšková

Jakub Plachý

Jan Adamec

Jan Adamec http://

Jan Adamec (1978)

Historik a politolog, šéfredaktor internetového časopisu pro výzkum dějin studené války Pražský web pro studenou válku (www.praguecoldwar.cz). Výzkumný zájem - moderní dějiny Maďarska, Sovětského svazu a Československa. Vystudoval FF UK, kombinace historie - politologie, specializace dějiny východní Evropy a SSSR po roce 1945. V roce 2002 obhájil diplomovou práci na téma "Vnitropolitický vývoj v Maďarsku od března do prosince 1956 ve světle sovětských dokumentů". V současné době studuje postgraduálně nejnovější dějiny na FF UK a historii na Středoevropské univerzitě CEU. Mezi jeho další oblasti výzkumu patří dějiny SSSR v chruščevovském období a problematika sovětizace východní Evropy. Na PWSV rediguje rubriku Ruská sekce.

Jan Čumlivski

Jan Čumlivskihttp://

Jan Čumlivski (1978), výtvarník, prozaik. Studoval maďarskou filologii a kulturologii, animaci a písmo a typografii na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Od roku 1994 je členem divadelního spolku Havranprkno. Od roku 2008 člen sdružení Kopr (kooperativní práce, koprbooks.org). Dlouhodobě spolupracuje s Revolver Revue aj. Vystupuje s kapelou Banana Split a jeho Moralisté. Stálý spolupracovník Tabooku.

Jan Machonin

Jan Škrob

Jan Škrobhttp://

Jan Škrob (1988), básník, publicista. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem (Radio Wave) a s časopisem Protestant. V roce 2016 vydal básnický debut Pod dlažbou.

 

Jiří Dvořák

Jiří Dvořák http://

Jiří Dvořák (1970), básník a prozaik. Kmenový autor nakladatelství Baobab. Autor knih Zpátky do Afriky (2005; s Alžbětou Skálovou), Minimax a mravenec (2009; s Radanou Přenosilovou), Šmalcova abeceda (2010; spoluautor; s Petrem Šmalcem), Rostlinopis (2012; s Alžbětou Skálovou), Jak zvířata spí (2014; s Marií Štumpfovou), Havětník (2015; s Danielou Olejníkovou) aj.

Jiří Feryna

Jiří Feryna  http://

Jiří Feryna (1993), básník, performer. Redaktor Psího vína a Tvaru. V roce 2016 vydal básnický debut Před setřením.  

Josef Kroutvor

Josef Kroutvorhttp://

Josef Kroutvor (1942), esejista, historik umění, básník, prozaik, pedagog. Věnuje se zejména dějinám plakátu, umělecké fotografie, designu, architektury a sociologii kultury. Zabýval se např. dílem Jiřího Sopka, Egona Schieleho, Josefa Váchala, Karla Hynka Máchy. Z naposledy vydaných knih: eseje Fotografie jako mýtus (2013), Setkávání s Hrabalem (2014), Chvály, pocty i rozpaky (2015), básně Popořádku (2015).

Karol Sidon

Karol Sidonhttp://

Karol Sidon (1942), prozaik, dramatik, scenárista, překladatel. Vrchní zemský a bývalí vrchní pražský rabín. V roce 1983 emigroval do SRN, kde konvertoval k judaismu; hebraistiku pak studoval v Heidelbergu a v Izraeli. Autor próz Sen o mém otci (1968), Sen o mně (1970), Boží osten (1977), Brány mrazu (1977), Altschulova metoda (2014; pod pseudonymem Chaim Cigan), Piano live (2015) aj., her Saphira (1973), Dramata (2012; sebrané hry) aj.

Kateřina Kováčová

Kateřina Kováčováhttp://

Kateřina Kováčová (1982), básnířka. Vydala čtyři básnické sbírky. Za sbírku Hnízda (2005) získala Cenu Jiřího Ortena. Zatím poslední knihou je sbírka Sem cejtila les (2015). Od dubna 2015 do května 2016 vedla v Bohnicích Literární dílnu pro lidi se zkušeností s duševním onemocněním.

Ladislav Čumba

Ladislav Čumbahttp://

Ladislav Čumba (1976), literární organizátor, moderátor, autor libret komických minioper a redaktor. Spolupracuje s revue Babylon, je spoluzakladatelem sdružení Skutečnost. Z jeho různorodých literárně-divadelních projektů jmenujme Pečetní prsteny Josefa Palivce, Wittgensteinové na Kladně, Dějiny konspirace v Čechách nebo Porodnickou operu.

 

Magdalena Rutová

Marek Šindelka

Marek Šindelkahttp://

Marek Šindelka (1984), prozaik, básník. Autor básnické sbírky Strychnin a jiné básně (2005; Cena Jiřího Ortena 2006), próz Chyba (2008), Zůstaňte s námi (2011; Magnesia Litera za prózu 2012) a Mapa Anny (2014). Nakladatelství Odeon chystá na rok 2016 nový román s titulem Únava materiálu.

Marek Toman

Marek Tomanhttp://

Marek Toman (1967), básník, prozaik, překladatel, editor. Debutoval básnickou sbírkou (1987), vydal také sbírky Jedna kabina pro dva osudy (1997), Otec a syn (2000; verše a próza) a Citoskelety (2001). Jeho zatím poslední knihou je román Velká novina o hrozném mordu Šimona Abelese (2014). Z knih pro děti: Dobytí ostrova Saaremaa (2007), Můj Golem (2010). Jako překladatel se věnoval mj. irskému spisovateli Richardu Kearneymu.

Marka Míková

Michaela Kukovičová

Miloš Doležal

Miloš Doležal http://

Miloš Doležal (1970), básník, spisovatel, reportér, publicista, redaktor Českého rozhlasu. Je autorem řady rozhlasových pořadů a dokumentů zabývajících se druhou světovou válkou a komunistického teroru v Československu. Vydal sbírky básní Podivice (1995), Les (1998), Ezechiel v kopřivách (2014) aj. Publikoval biografii Josefa Toufara Jako bychom dnes zemřít měli (2012; biografie byla v anketě LN vyhlášena Knihou roku 2012) a také knihy fejetonů a rozhovorů.

Olga Černá

Olga Černáhttp://

Olga Černá (1964), spisovatelka. Kmenová autorka nakladatelství Baobab, kde vydala šest knih pro děti – zatím posledními knihami jsou To je Praha (2015; s Michaelou Kukovičovou) a Klárka a 11 babiček (2015; s Alžbětou Skálovou). Pravidelně píše blog pro týdeník Respekt.

Olga Stehlíková

Olga Stehlíkováhttp://

Olga Stehlíková (1977), básnířka. Působí jako nakladatelská a časopisecká redaktorka, editorka a jako literární kritička. V roce 2014 vydala básnickou prvotinu Týdny, za níž získala Cenu Magnesia Litera za poezii. 

Ondřej Buddeus

Ondřej Buddeushttp://

Ondřej Buddeus (1984), básník a překladatel z němčiny a norštiny. Redaktor časopisu Psí víno. Vydal knihy 55 007 znaků včetně mezer (2011), Orangutan v zajetí má sklony k obezitě (2011; s Alžbětou Skálovou a Martinou Kupsovou), Rorýsy (2012; Cena Jiřího Ortena) a Hlava v hlavě (2013; s Davidem Böhmem; Magnesia Litera). V nakladatelství Papelote vyšel jeho literární diář pro rok 2016 s názvem 365+1 román.

 

Ondřej Hausenblas

Pavel Konečný

Pavel Konečný http://
Pavel Konečný (1949, Holice) vystudoval Filosofi ckou fakultu
Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1975—1989 byl
vedoucím Divadla hudby OKS v Olomouci, od roku 1991 pracoval
v Národním památkovém ústavu v Olomouci, v letech
2005—2010 byl jeho ředitelem. Žije v Olomouci. Sbírá
a popularizuje tvorbu výrazných osobností z okruhu naivního umění
a art brut. Svou sbírku založil v roce 1972, v roce 2010 obsahovala
celkem 550 položek od 40 autorů. Zahrnuje autory, z nichž
mnohé objevil z území Čech, Moravy a Slovenska: Barcuch, Barčák,
Beránek, Blahušiak, Buncko, Čupec, Droppová, Frélich, Hankovský,
Heja, Hraboš, Chwala, Jahn, Jurášek, Kňazko, Kodovská, Košík, Kudera,
Kudelová,Labuda, Lhotská, Marková, Mott l, Mrázek Hořický, Raiman,
Řehák, Semerák, Schmidtová, Siváň, Skalická, Sklenka, Stodolica, Siváň,
Šeršeňová, Šítal, Šítalová, Šteberl, Thér, Wertheimer, Žák, Zelená,
Zemánková. Jeho sbírka byla poprvé představena pod názvem
Umělci čistého srdce v prosinci 2001 v Muzeu umění Olomouc.

Perplex

Petr Borkovec

Petr Borkovechttp://

Petr Borkovec (1970), básník, prozaik, překladatel, dramaturg café Fra. Jeho zatím posledními knihami jsou prózy Zlodějíček (2014), básnická sbírka Wernisch (2015), básně pro děti O čem sní (2016, s Andreou Tachezy) a texty o básnících Rozvláčná vyjádření radosti (2016). Překládal poezii V. Chodaseviče, V. Nabokova, J. Rejna, J. Brodského aj. S Matyášem Havrdou přeložil Sofoklova Krále Oidipa a Aischylovu Oresteiu.

Petr Váša

Petr Váša http://

Petr Váša (1965), zpěvák, textař, performer, pedagog. Založil hudební skupiny Z kopce, Ošklid, A-beat a Ty Syčáci; vedle toho se věnuje především projektu fyzického básnictví. Publikoval knihy Texty, básně, poémes physiques (1994), Návrat plavce Jindřicha (2005), Fyzické básnictví (2011, s CD). Jeho diskografie čítá přes deset alb. Působí také v kapele Jasná Páka.

Povodí Ohře

Psí víno

Radek Fridrich

Radek Fridrichhttp://

Radek Fridrich (1968) básník, publicista, překladatel. Organizátor děčínského festivalu Zarafest. Od roku 1994 vydal přes deset básnických sbírek, např. V zahradě Bredovských (1999), Erzherz (2002), Žibřid (2006). Za sbírku Krooa krooa z roku 2011 získal Cenu Magnesia Litera.

Robert Svoboda

Robert Svoboda http://

Robert Svoboda (1956)

Český hungarista žijící v Budapešti, studoval na FF UK v Praze a FF Univerzity Lóránda Eötvöse (ELTE) v Budapešti. Od konce 70. let minulého století žije v Budapešti. Bývalý novinář, rozhlasový redaktor, v 90. letech budapešťský korespondent různých českých a slovenských médií, dnes překladatel, tlumočník, redaktor a publicista na volné noze. Překládá do češtiny maďarskou prózu i poezii a zabývá se i popularizací české kultury v Maďarsku.

V roce 2014 se stal držitelem Ceny Josefa Jungmanna a Magnesie Litery v kategorii překladová kniha za překlad románu Pétera Esterházyho Harmonia caelestis.

S.d.Ch.

S.d.Ch.http://

S.d.Ch. (1970), prozaik, dramatik, textař, skladatel, zakladatel a autor repertoáru kapely Ruce naší Dory. Kmenový autor nakladatelství Divus a Rubato. Je autorem více než dvaceti divadelních a rozhlasových her (Univerzální toaleta, Poslední husička, V první řadě se nesmát, Hora spisovatelů, Zátiší ve Slovanu, Duchovní smrt v Benátkách, Ze všech sirek poslední zápalka, Pro pajšl aj.) Vydal prozaické knihy Nouzové Imitatio Christi (2010), Studená vlna (2013), Sekundární trilogie (2015) a Literárně-provozní trilogie (2015). Je nositelem dvou Cen Alfréda Radoka.

Sára Vybíralová

Sára Vybíralováhttp://

Sára Vybíralová (1986), prozaička. V roce 2015 vydala debut Spoušť, za nějž získala Cenu Jiřího Ortena. 

Simona Martínková-Racková

Simona Martínková-Rackováhttp://

Simona Martínková-Racková (1976), básnířka, redaktorka, editorka, kritička. Pracuje v redakci časopisu Tvar. Publikovala sbírky Přítelkyně (2007), Město, které není (2009) a Tance (2015). 

Stanislav Setinský

Svatava Antošová

Svatava Antošováhttp://

Svatava Antošová (1957), básnířka. Redaktorka literárního časopisu Tvar, kam také pravidelně přispívá. Debutovala v roce 1987 sbírkou Říkají mi poezie. Od té doby vydala přes deset básnických sbírek, naposledy Dvojakost 2014.

Tereza Říčanová

Tereza Říčanováhttp://
Tereza Říčanová (Praha, 1973) je malířka, grafi čka, píšící
ilustrátorka a performerka. Po studiích na UMPRUM se
odstěhovala na Vysočinu, kde žije se svojí rodinou. Učila na
Střední škole grafi cké v Jihlavě, pracovala v Okresním muzeu
v Pelhřimově a vychovala pět dětí. Soustavně se věnuje autorské
knize. Pro dospělé vytvořila například malované leporelo Sváteční
Den a Vidění (soubor drobných lístečků tištěných z dřevorytových
matric). K dětem se obrací v sérii knížek zaznamenávajících život
v Mezné na pozadí velkých příběhů. Největší čtenářský úspěch
jí přinesla Kozí knížka. Formátově největší a u odborné veřejnosti
nejoceňovanější je expresivně malovaná a ručně psaná Archa
Noemova. První větší samostatnou výstavu měla Tereza Říčanová
v dnes již neexistující galerii Tvrdohlavých. Její poslední knihou na
pozadí výzkumu archetypů ilustrace je Svět v obrazech. V malbách
(na papír, dřevo, sklo) se objevují motivy ze snů, z cest, z blízkého
okolí i z tajemných míst.

Tereza Semotamová

Tomáš Klepoch

Transforma

Vojta Mašek

Zuzana Vlčinská

Zuzana Vlčinskáhttp://

Zuzana Vlčinská vystudovala hudební vědu na pražské Filosofické fakultě UK, absolvovala dvouletý kurz Orffova Schulwerku u Pavla Jurkoviče, systematický psychoterapeutický výcvik a prošla řadou muzikoterapeutických kurzů. Je lektorkou České Orffovy společnosti. V průběhu své více než dvacetileté práce se širokou zpěváckou veřejností i s „nezpěváky“ dospěla ke svébytné pedagogicko-terapeutické metodě, kterou nazvala „Prožitkové zpívání“. Ve svém přístupu spojuje muzikálnost, pohyb, imaginaci, hru a práci s hlasem a emocemi. Upravuje staré lidové písně ze slovanského okruhu s těžištěm v moravském folklóru, s nimiž zachází jako s aktuálním sdělením či situací.