Tabook
Tabook

Výstavy

Kateřina Černá, Magdalena Rutová, Michaela Kukovičová, Lucie Raškovová, Tereza Říčanová, Karel Haloun, František Štorm, Jan Čumlivski, Željka Đurđica & Alessio Kukavica, Joëlle Jolivet, Šárka Zadáková, S. d. Ch., Lucie Lučanská, Michal Cihlář, Josef Váchal, Natalia Zourabova, Chrudoš Valoušek, Stipan Tadič, Alžběta Zemanová, Hana Puchová

Kresby, poznámky posbírané na cestách, v práci, u kuchyňského stolu a uložené do sešitů. Tlustých, tenkých, ošoupaných častým používáním. Tisíce stran více než dvaceti autorů na výstavě nevystavitelného. Místa, tváře, nápisy, situace... vzdálené i blízké pohledy. Kreslíři a psavci zastaveni v pohybu. Cesta na Slovensko, metalové turné, N. Y. i Indie... Narození dítěte, zlomený krčný obratel, pivo v Tel Avivu...

Výstava denních i nočních záznamů bude otevřena od 1.–25. září.

Galerie U Radnice

 

Stipan Tadič je malíř a komiksový kreslíř ze Záhřebu. Zobrazuje svět, který ho obklopuje — neštítí se nízkých námětů a ironicky balancuje na hraně naivního malířství. Vždy však odhodlán — energicky v donquijotské zbroji. V pitoreskních výjevech tak tiká nálož současného i minulého marasmu.

Divadlo Oskara Nedbala – Galerie

 

Šárka Růžičková Zadáková je malířka narozená v Táboře. Studovala na umprumce v Bechyni a na té pražské malbu u profesora Pavla Nešlehy. Maluje momentky ze svého života. Rozmazané záběry při bližším ohledání prozradí velkorysé malířské gesto. Její témata nejlépe prozrazují názvy výstav, které má za sebou: Suvenýr, Bytové divadlo, Lojzova věc, Stálou vzpomínku mám na tebe, Blešák, Květen, Spolu a Svatba.

Divadlo Oskara Nedbala – Kavárna

 

Výstava kreslených a vystřihovaných ilustrací z nové knihy pro děti Davida Dolenského.

Vyrazit na víkend nebo na pár dnů do lesa, spát pod širákem, vařit si čaj ze smrkového chvojí, sbírat houby, zírat do ohně… kdo z nás to nemá rád? Les, a příroda vůbec, jsou nejlepší učitelé, jak ví každý zálesák, skaut, tramp i snílek. Rufus bydlí ve městě, ale jeho kostkovaná košile voní jehličím, kouřem táboráků a ostružinovým čajem. I když je to moderní zálesák, dává přednost křesadlu před zapalovačem a jeho vousatou bradu často zdobí zahnutá fajfka. Je to skvělý průvodce, který ví, kde hledat nejčistší studánku, k čemu se hodí březová kůra a také z kterého lišejníku se dělá nejlepší zálesácká polévka.

Jednota

 

Výstava obrazů a dřevěné plastiky výtvarníka Martina Kuriše. Výstavu tvoří 12 obrazů z let 2009 až 2019. Jedná se o výběr  malby, která je průřezem autorovy vypravěčské tvorby. Téma samoty, která rámuje letošní ročník festivalu, je výrazným motivem v autorově tvorbě. Obrazy spadají do jednotlivých výtvarných cyklů, které byly publikovány většinou v rámci edice Fakulty umění a designu UJEP, kde autor působí jako pedagog. Jsou to cykly s názvem Navarana, Lola, Baryk nebo nedokončený Modrák. Potřeba samoty je pro autora - malíře nutností. Svědčí o tom i jeho asketický způsob života v malé osamělé vesnici v severních Čechách. V obrazech se však neobjevuje pouze motiv samoty nebo osamění. Jsou tam i témata rodiny, přátelství, dětství nebo lásky. Autor v obrazech vypráví to, co prožívá a vidí kolem sebe. Je to svým způsobem deníkové vyprávění. Na obrazech se objevují členové jeho rodiny, děti z okolí, krajina kterou autor denně prochází. Kompozice obrazů tvoří události, které se odehrály nebo se mohly odehrát napříč životem.

Truhlárna

Dvě japonské ilustrátorky ve vodárenské věži. Věž je hora. Hrdinové: dlouhoruký, flexibilní, vlasovrtulníkový. Liška, dráček, papírový deštník. Jejich obrázky jsou lehké, nezvykle barevné, na první pohled bláznivé. A něčím nám bližší, než bychom čekali. Tak jako tyčinky surimi.

Vodárenská věž

 

Plasticus maritimus je na seznamu exotických druhů, které ohrožují biologickou rozmanitost moří a oceánů i naši existenci. O tomto novém druhu napsala stejnojmennou knihu mořská bioložka Ana Pêgo, která je i autorkou výstavy. Vystavené předměty jsou jen malým vzorkem úlovků získaných v období mezi lety 2015 a 2020 na portugalských plážích. Pojďte se s námi podívat, co všechno putuje našimi oceány, jaké mají tyto předměty historii, kdo je to beachcomber a co bychom mohli udělat do budoucna my, abychom plasty v mořích omezili.

Hatumoa tatoo studio (Pražská 224)

Rukou psané dopisy, přátelské i s obrázky

Výstava dopisů Kateřiny Černé přátelům, které často doprovázela obrázky, kolážemi i asamblážemi. Nekodifikovaná, veskrze osobní kategorie dopisů s obrázky je v pojetí Kateřiny Černé formálně různorodá a je tu představena jako živý otevřený záznam lidského příběhu. Kromě výtvarných libostí tu vévodí jemný humor a vlídnost. Slovo, písmo a obraz v jednotě. Signum osobnosti. Výstavu jsme připravili ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc

Baodílna

 
Nové ilustrované vydání knihy Milorada Paviće z roku 1984. Slovník obsahující 100 000 slov a tajemné lamarinografie Darjana Hardiho. Rekonstrukce prapůvodního Daubmannova slovníku z roku 1691. 
„Představte si dva muže držící na lasech chycenou pumu. Kdyby se k sobě chtěli přiblížit, lasa povolí a puma zaútočí. Jedině když budou zkracovat provaz současně, zůstane puma od obou pořád stejně daleko. Ten, kdo čte, a ten, kdo píše, k sobě hledají tak těžko cestu proto, že je mezi nimi společná myšlenka lapená na provázcích, které každý z nich tahá opačným směrem.“ Chazarský národ ožívá. Dávno zapomenutá říše z východu opět promluví skrze 100 000 slov Milorda Pavića a lamarinografie ilustrace srbsko-rusínského autora Darjana Hardiho.
Antikvariát Bastion
 

Veřejný prostor můžeme vnímat i jako koláž, kterou se chodec prodírá. Nejlepší obrana je útok, alespoň pro tentokrát, a to je impulz pro intervenci do veřejného prostoru jako gesto schopnosti čelit vizuálnímu nátlaku přemíry informací. Použité motivy vycházejí z nedávno publikované autorské knihy Kam oči, tam hlava (NAMU, Praha, 2020), která reaguje na to, jaké vizuální strategie jsou ve veřejném prostoru uplatňovány se záměrem postupného upevňování systému kontroly a za účelem přeměny návštěvníka v zákazníka.
intervence / nakladatelský NAMU
v ulici 9. května před Hotelem Palcát

 

Antonín Šít (1915-1983) absolvoval AVU v roce 1946, ve třídě profesora Jakuba Obrovského. V roce 1953 se z Prahy vrátil do rodného Nosetína na Chyšecku, malé vesnice na rozhraní středních a jižních Čech. Pomáhal hospodařit nemocné mamince, po její smrti žil sám. Vystavoval a prodával velmi zřídka - jeho melancholické krajiny a obrazy s duchovními náměty byly v přímém protikladu k oficiálním dobovým požadavkům.
knihovna

 
Kniha´s not dead. Výstava 55. ročníku soutěže o nejkrásnější knihy české produkce. Doporučuje Papír, Řádek, Mezera, List, Štoček a další…
Husitské muzeum – Galerie Ambit 
10:00 –12:00 / 12:30–17:00
Projekt Městské galerie Týn nad Vltavou  a Komunitního centra Vltavotýnska
Ručně háčkovaný model lidského těla, dvouměsíční spolupráce 13 žen, které se pravidelně setkávaly jednou za týden. Dílo vznikalo za účelem setkávání se a spolupráce na netradiční edukační pomůcce k poznávání sebe sama. Tradiční technika háčkování, která symbolicky spojuje ruce háčkujících skrze staletí, generace a kultury, propojila ruce 13 žen s dalšími rukami a ručičkami, které budou Vlastu skládat. Postup háčkování navíc připomíná přírodní růstové a stavební pochody (očko po očku/buňka po buňce…).
 
Cyklus fotografií vznikl v roce 1964 během zájezdu českých umělců do New Yorku, kterého se zúčastnili mimo jiné Jiří Šlitr, Otakar Fuka a Stanislav Fišer.
Velká část fotografií byla pořízena v noci po oficiálním programu zájezdu a patří mezi nejživější fotoreportáže autorky. Zachycují běžný život v metropoli, kampaň prezidentských voleb, Jiřího Voskovce a mnoho dalších. Známé jsou barevné kinetické fotografie neonových reklam.  Spolu s fotografiemi Evy Fukové a Miloně Novotného se cyklus stal součástí knihy New York, která vyšla v roce 1966.
 
mázhaus restaurace Na Schůdkách a Obývák