

Zahraniční hosté
Bohunka Koklesová (SK)

Slovenská teoretička fotografie a kurátorka Bohunka Koklesová (1972) se ve své rozsáhlé činnosti soustředí na třaskavá témata. Jsou mezi nimi oficiální fotografie totalitních režimů – ať už jde o socialistické Československo nebo o období Slovenského štátu. Oficiální fotografie Slovenského štátu vydala v publikaci s výmluvným názvem Ve stínu třetí říše. Další kniha se jmenuje Sen x skutečnost: Umění a propaganda 1939 – 1945. Zajímají ji také 50. léta, normalizace, zkrátka období s výrazně zatíženou poetikou. Zabývá se i tématem žen od jejich soukromých životů po jejich vztah k institucím. Její výstavy a recenze se tematicky pohybují v rozpětí mezi lidským sněním a ideologiemi. Je docentkou tvůrčí fotografie se zaměřením na dějiny a teorii fotografie. Na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě působí jako prorektorka pro výzkum a uměleckou činnost.
Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki (PL)
Eva Lindström (SE)

Švédská ilustrátorka Eva Lindström (1952) vystudovala umělecké školy Västerås a Konstfack Stockholm v letech 1969-1974. Své oceňované obrazové knihy publikuje zejména v nakladatelství Alfabeta Bokförlag, vystavuje. jedna z nejoriginálnějších a nejmilovanějších autorek současné švédské literatury. Své knížky vypráví jedinečným a nadčasovým způsobem, v němž prorůstá originální a křehké výtvarné vidění světa s jemným humorem a nadhledem, zároveň si však zachovává dětsky vážný údiv nad nejpodstatnějšími otázkami lidské existence. Její knihy získaly řadu ocenění, byla opakovaně nominována na cenu Hanse Christiana Andersena, nejvyšší mezinárodní ocenění pro autora dětských knih (naposledy v r. 2018). Česky vyšly její knihy Lejlo, přijď domů a Na útěku. Mezi témata jejích knih patří to, že “se něco nebo někdo ztratí, něco schází”. Zároveň se v jejích knihách vždy objevuje důvěra a láska.
Gerhard Jäger (BE)
György Spiró (HU)
Ilija Trojanow (DE)

Ilija Trojanow (* 1965) je spisovatel, překladatel a nakladatel bulharského původu, který odešel jako šestiletý chlapec se svými rodiči do Německa. Vyrůstal však v Keni, kde jeho otec získal práci. Po maturitě vystudoval na univerzitě v Mnichově etnologii a právo. V češtině dosud vyšly jeho publikace Moje Afrika: mýty a všední realita a Sběratel světů věnovaný cestovateli a objeviteli Richardu Francisovi Burtonovi (1821–1890). Ve svých reportážích se vedle literatury rovněž věnuje asijským zemím a islámu, k němuž konvertoval. Nositel řady mezinárodních ocenění a člen prezidia německého PEN-klubu. Román Moc a vzdor (Macht und Widerstand) inscenoval v hannoverském Schauspiel Hannover režisér Dušan D. Pařízek. Trojanowovy knihy byly přeloženy do více jak třiceti jazyků.
Loïc Gaume (BE)

Loïc Gaume (1983) je francouzský grafik žijící v Bruselu. Studoval grafiku a užité umění, působí jako tvůrce obrazových knih pro děti, grafik a redaktor. Založil nakladatelství Les Détails, které vydává dětské obrazové knihy a zaměřuje se i na grafiku. L. Gaume kreslí zejména pro časopisy a revue, např. pro Cuistax, Lapin či Citrus. Ilustruje i knihy pro dospělé, vystavuje. Na své mateřské vysoké škole l'École Nationale Supérieure des Arts Visuels de La Cambre připravuje dílny pro kurz ilustrace a vizuálního vyprávění. Jeho první obrazová kniha Contes au carré/ Čtvercové příběhy získala v r. 2017 ocenění na boloňském veletrhu dětské knihy. Shrnuje pohádkové příběhy minimalistickým, překvapivým způsobem do pouhých čtyř čtvercových polí.
Madalena Matoso (PT)
Olivier Douzou (FR)

Paľo Bálik (SK)
Paľo Čejka (SK)
Renata Putzlacher (PL)
Sophia Martineck (DE)

Domácí hosté
Alžběta Zemanová
Antonín Pfeifer

Arnošt Goldflam

Dagmar Urbánková

Výtvarnice a básnířka Dagmar Urbánková (nar.1972 ve Valašském Meziříčí) vystudovala scénografii na KALD DAMU. Je autorkou dětských knih (vydaných v nakladatelství Baobab): Byl jeden dům (2004), Adam a koleno (2007), Chlebová Lhota (2010), Cirkus ulice (2013), Zmrzlina (2014), Maškary (2016), Už měkoně vyvádějí (2016) a Jmenuji se Emanuel Fajahyla (2017). Dále napsala povídkovou knihu Fjertoch si vyšiju (Eman 2007) a básnické sbírky Ta hlava větru vypadá jako pes (Host 2008), Otec seče trávu (Dauphin 2013) a Dům (Revolver Revue 2017).
Dora Kaprálová

Dora Kaprálová (1975) je prozaička, novinářka, publicistka a scénáristka. Narodila se v Brně, kde také na JAMU studovala (obor Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky). Vydala čtyři knihy, od roku 2007 žije s rodinou v Berlíně. V roce 2016 získala Zvláštní cenu Mileny Jesenské v kategorii Audio a česko-německou novinářskou cenu za reportáž o syrském spisovateli. Dokončuje povídkovou knihu a píše reportážní knihu o českém Rixdorfu v Berlíně.
Dušan Pařízek
Fedor Gál

Fedor Gál (1945) je jedna z tváří Sametové revoluce, a zároveň jeden z těch, kteří jsou v jejích intencích činní dodnes. Působí jako publicista a filmový dokumentarista, zabývá se multimédii. Je autorem či spoluautorem stovek článků, desítek knih a řady dokumentárních filmů. Jeho život se dělí na dvě odlišné půle: před rokem 1989 působil jako prognostik a výzkumník, po absolvování Chemicko-technologické fakulty bratislavské techniky. V roce 1989 se stává jedním ze zakladatelů Veřejnosti proti násilí. Od roku 1991 žije – vzhledem ke svým postojům – v Praze. Je jedním ze zakladatelů Nakladatelství G plus G, bratislavské Nadace Milana Šimečky a dalších organizací. Narodil se v Terezíně, kam byla deportována jeho matka. Otce mu zastřelili na pochodu smrti na konci války. S negativními náladami ve společnosti má v podstatě celoživotní zkušenost. Jejich současné vzepětí hodnotí jako směs hněvu a bezradnosti, a sází na optimismus mladých lidí.
Helena Sadílková
Ilona Ferková

Jan H. Vitvar

Jan Němec

Jana Horváthová
Jaroslav Špulák

Jaroslav Špulák (1967) je hudební publicista, vedoucí kulturní rubriky deníku Právo a redaktor serveru Novinky.cz. O hudbě psal již v polovině osmdesátých let. V roce 1990 byl přizván do první redakce časopisu Rock & Pop. Tam působil do roku 1993, kdy spoluzaložil hudební týdeník Bang!, jehož byl plných deset let šéfredaktorem. Po několikaměsíčním návratu do redakce časopisu Rock & Pop v roce 2003 nastoupil v srpnu téhož roku do kulturní rubriky deníku Právo. Kromě své novinářské práce se zabývá především astrologií, kterou tři roky studoval ve škole Elišky Landovské.
Josef Mlejnek jr.

Karol Sidon

Karolína Ryvolová

Karolína Ryvolová (1977) je romistka, překladatelka, redaktorka, editorka a pedagožka. Vystudovala anglistiku/ amerikanistiku a romistiku na FF UK. Učila angličtinu na středních a vysokých školách, postgraduální studium romistiky absolvovala na Central European University v Budapešti. Spolupracovala s festivalem Jeden svět, podílela se na vzniku dokumentárních filmů. Jako externí redaktorka pracovala pro Respekt a další časopisy. Účastnila se organizace různých festivalů, např. jako programová ředitelka festivalu romské kultury Romanifest v divadle Minor (s Jiřím Kormanem). Pořádá literární čtení a komponované večery mj. pro Knihovnu Václava Havla, Městskou knihovnu v Praze, festival Tabook ad.
Kateřina Tučková

Kateřina Tučková (1980) vystudovala dějiny umění a bohemistiku na Masarykově univerzitě. Doktorská studia v oboru dějin umění vystudovala na Univerzitě Karlově (2014). Působí jako spisovatelka, kurátorka, prezidentka a programová ředitelka festivalu Meeting Brno. Za román Vyhnání Gerty Schnirch (2009) o odsunu brněnských Němců získala čtenářskou cenu Magnesia Litera a nominaci na Cenu Jiřího Ortena. Druhý román Žítkovské bohyně (2012) získal cenu Magnesia Litera a cenu Josefa Škvoreckého, v Čechách se stal bestsellerem. Svět umění a literatury spojila v knihách Můj otec Kamil Lhoták (2008) a Fabrika, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014). Je autorkou divadelní hry Vitka, v níž zdramatizovala osud hudební skladatelky Vítězslavy Kaprálové.
Ladislav Nagy
Marek Pokorný
Marek Šindelka

Marek Šindelka (1984) je spisovatel. Jako svou prvotinu publikoval sbírku Strychnin a jiné básně, kniha byla oceněna Cenou Jiřího Ortena za rok 2006. Je autorem románu Chyba, který spolu s Vojtěchem Maškem, Matějem Lipavským a Pure Beauty převedl do stejnojmenné komiksové podoby. Velký čtenářský ohlas zaznamenal soubor povídek Mapa Anny. Marek Šindelka je dvojnásobným držitelem ceny Magnesia Litera za prózu. V roce 2012 ji získal za sbírku povídek Zůstaňte s námi a v roce 2017 za román Únava materiálu. Jeho zatím poslední publikací je komiks Svatá Barbora, na kterém šest let pracoval s Vojtěchem Maškem a Markem Pokorným. Vystudoval kulturologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Žije v Praze. Jeho knihy byly přeloženy do šesti jazyků.
Marie Butula Cichá

Marie Butula Cichá (1984, Třinec) vystudovala Fakultu výtvarných umění na Vysokém učení technickém v Brně. Věnuje se malbě, kresbě, ilustraci, komiksu, djingu a všemu ostatnímu. Vystavuje v České republice a v zahraničí. Je spoluautorkou publikace Plicní sanatorium v Jablunkově. Od roku 2015 působí jako dramaturgyně v brněnském klubu Fléda. Žije v Brně.
Máša Bořkovcová
Michaela Škultéty
Miroslav Petříček

Filosof Miroslav Petříček (1951) nemohl z kádrových důvodů po střední škole pokračovat ve studiu, řadu let pracoval v Hydrometeorologickém ústavu. Na začátku 70. let navštěvoval bytový seminář Jana Patočky. Po roce 1989 začal působit na FF UK a dalších vysokých školách včetně Středoevropské univerzity v Praze. Na návrh Umělecké rady Akademie múzických umění v Praze byl jmenován v roce 2007 profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média - teorie filmové a multimediální tvorby. Specializuje se především na současnou francouzskou filosofii a vztahy mezi filosofií a uměním. Překládá z francouzštiny a němčiny. Za přípravu samizdatové edice děl J. Patočky získal v r. 1990 Výroční cenu Akademie věd (spolu s I. Chvatíkem, P. Koubou, J. Vítem a R. Paloušem). Je charismatickým, oblíbeným pedagogem.
NaPOLI

Martina Kupsová, Alžběta Skálová a Alžběta Zemanová
absolvovaly Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v ateliéru ilustrace (AS, AZ) a typografie (MK). Založily spolu uskupení NAPOLI. Věnují se ilustraci, grafickému designu a volné tvorbě na všech polích. Pracují spolu na knížkách, papírových hračkách, plakátech a dalších (Kalendář 2013, kniha Orangutan v zajetí, sada tahacích panáků, flipbooky atd.).
Ondřej Bezr

Ondřej Liška
Pavel Kořínek

Pavel Ryška

Petr Koura

Petr Nagy
Petr Nagy (1984 v Kladně) po absolvování kladenského gymnázia vystudoval Literární akademii v Praze (tvůrčí psaní – redakční práce) a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (český jazyk a literatura). Od dob vysokoškolských studií se věnuje kulturní publicistice a literární kritice (iLiteratura.cz, Host, Tvar, Reflex, ČRo 3 – Vltava, Aktuálně.cz, Lidové noviny aj.), dva roky vydával internetový kulturní měsíčník Půlnoční expres, krátce pracoval v Národní knihovně ČR. Od prosince 2016 je redaktorem Literárních novin a editorem jejich literární přílohy Biblio.
Petr Placák

Petr Placák (1964) je spisovatel, publicista, textař i muzikant – a především radikální kazatel proti lidské špatnosti. Vidí ji systémově, komunistický režim je pro něj obdobou nacistického. Nabízí alternativu: monarchistické hnutí, které začal k všeobecnému překvapení rozvíjet ještě před rokem 1989. Proti předlistopadovému režimu se aktivně angažoval, jak je znát z jeho próz (např. Medorek nebo Fízl). Společenská kritika se u něj spojuje s bojem proti blbosti, jak to ilustruje úryvek z jeho Starcových zápisků z půle 90. let: „Jedna z věcí, která by mě zajímala, je to, jestli lidé zblbli až po listopadu, nebo jestli byli blbí už před listopadem a jen to umně skrývali nebo spíše byli nuceni to skrývat. … Panebože, jak je to pořád stejné, pořád dokola. Rok 1918, 1945, 1968, 1989. Čtyři bezprostředně po sobě následující doby, kdy dostali blbci zelenou.“
Přírodní škola
Robert Svoboda
Tereza Semotamová

Tereza Semotamová (1983) je absolventkou Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU a germanistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. už od dob studií s spolupracuje s Českým rozhlase. Debutovala v olomouckém cyklu Počteníčko rozhlasovými hrami Slyšíš mě?, Svatba nesvatba, Gothaj a plastová okna, Moje blány plovací, v čajovnickém cyklu Hry a dokumenty nové generace na Vltavě zazněla v roce 2007 hra Vítej mezi námi. Mimo to je autorkou rozhlasových pásem zaměřených převážně na německou jazykovou oblast Fenomén Günter Eich, Odbíjí hodina nula, Pošta v láhvi, Poezie rozkladu a zmaru apod. a audiodramatu pro projekt Lidice-Rozeznění 2012. Kromě práce pro rozhlas se věnuje překladu populárně-vědeckých knih a beletrie, v roce 2010 vyhrála soutěž NISI MASA se scénářem krátkého filmu Tak dobrou. Je též spoluautorkou knihy Počong aneb O pinoživosti lidské existence a odborných publikací, věnovaných např. německým rozhlasovým hrám 50. let.
Vojtěch Mašek

Režisér a scenárista Vojtěch Mašek (1977). Společně s Jiřím Soukupem a Václavem Kadrnkou je scenáristou celovečerního snímku Křižáček (r. Václav Kadrnka), který v roce 2017 získal Křišťálový globus pro nejlepší celovečerní hraný film na 52. MFF v Karlových Varech. Je autorem tří divadelních her: Mimo zápis (společně s I. Uhlířovou, Studio Hrdinů 2017) a Černý med (Činoherní klub 2018) Monstrkabaret Freda Brunolda (společně s D. Babanem Divadlo nablízko, 2004) a divadelního seriálu Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát (společně s D. Babanem, Divadlo Komedie - Studio Hrdinů). Vedle scenáristiky pak největších úspěchů dosáhl v oblasti komiksu. Je držitelem osmi cen Muriel (nejzn. Hovory z rezidence Schlechtfreund, Pandemonium, O přibjehi, Dašek a Jadrný, Za vším hledej doktora Ženu, Svatá Barbora, Sestry Dietlovy). Je autorem konceptu Recykliteratura, navazujícího na avantgardistickou tradici asociativní montáže, koláže a vizuální básně, který se mimoděk stal internetovým fenoménem. A také je autorem textu dětské knihy Panáček, pecka, švestka, poleno a zase panáček (ilustrované Chrudošem Valouškem). Paralelně se věnuje filmové dramaturgii. Absolvent katedry scenáristiky FAMU, kde nyní působí jako pedagog.
Zbyněk Vlasák
